Jazykové portfolio – ano nebo ne?

Evropské jazykové portfolio je novým prvkem zkvalitnění vzdělávacího procesu. Podporuje totiž schopnost sebehodnocení žáka nebo studenta, ale také jakéhokoli účastníka jazykového kurzu. Hodnocení znalostí bylo po dlouhá léta pouze doménou učitelů nebo lektorů. Součástí vzdělávání je ale také názor studujícího. Jazykové portfolio vede k uvědomění si stavu vlastních znalostí a nutnosti dalších návazností a vývoje. Systematicky shromažďuje poznatky o stavu znalostí studenta a poskytuje mu možnost konfrontovat svůj pohled na vlastní znalosti s pohledem učitele nebo lektora, protože i toto hodnocení je součástí portfolia. K portfoliu přikládáme také všechny doklady o dosažených znalostních úrovních – tedy certfikáty a jiné dokumenty, ze kterých je zřejmé, na jaké úrovni znalosti jedince jsou.

Výše zmíněný postup sice poněkud bourá klasické tradiční hodnocení postavené na známkování, je však bezesporu posunem hlavně z pohledu studenta, protože klasické známkování je někdy trochu negativistické – vyvolává dojem, že pokud nemám jedničku, neumím všechno a okolí (známkující) mi tím dává najevo, jak jsem ještě nedokonalý. Což může být pro studenta někdy značně demotivující, protože dává-li mi někdo jiný najevo, že něco neumím, je to vnímáno značně negativně. Naopak jazykové portfolio je hodnocením, které si vytváří studující sám a on sám si tak určí, kolik toho ještě musí zvládnout. Je to tedy spíše pozitivní metoda, protože studující si sám řekne, kterým směrem se dát dál. Což může v mnoha případech probudit větší zájem o věc a aktivitu studenta. Portfolio vede studenta k aktivnímu hodnocení získávání znalostí. Vyžaduje, aby sledoval vývoj a promýšlel další postup. Výuka cizích jazyků tak dostává novou dimenzi, která ji posunuje opět dál od encyklopedických znalostí k živé komunikaci s lidmi.